Miyori no Mori

Jakub Lhota – 2008-07-03

Premiéra 25. srpna 2007
Formát TV speciál
Režie Nizo Yamamoto
Japonský název ミヨリの森
Studio Nippon Animation

Jako předloha slouží tomuto speciálu jednosvazková manga Hidejiho Ody. Ta se nese na vlnách rodinné zábavy s přídechem lehkého fantastična. Pro Miyazakiho odchovance ideální materiál. Nizo Yamamoto ve svém režijním debutu rozhodně nezapře vliv slavnějších jmen, vlajkových lodí studia s roztomilým Totorem ve znaku. Však se na nich také z pozice uměleckého ředitele velkou měrou podílel.

Těžištěm filmu je jedenáctiletá Miyori, již dysfunkční vztah rodičů zahnal z Tokia do venkovského exilu. Děvče to samozřejmě zpočátku těžce nese, což dává svému okolí hlasitě najevo. Pomalu si ale zvyká. Navíc si začíná vybavovat, že je spjatá se zdejším lesem a jeho rozmanitým osazenstvem. Od ducha zhrzené ženy jejíž oči se odráží v křišťálové studánce zjistí, že celá oblast má být zatopená chystanou přehradou…

Filmy jako Naušika, Cesta do Fantazie, či Šepot srdce jsou zabydleny nespočtem zajímavých figurek. Snímku Miyori no Mori podráží nohy fakt, že jeho stopáž nese jen jedna postava. Miyori je solidně napsaná i namluvená a jistý vývoj ji nemine, jenže ostatní zakrněly na úrovni nedodělaných skečů a bez pomoci to prostě nejde. Co naplat, že rustikální idylku skvěle ilustruje na televizní produkci úchvatně detailní kresba, když zde až na let s bůžkem větru a závěrečný rej není jediná bombastická scéna? Trocha experimentování by jedině pomohla.

Nádherné prostředí plné dřevěných domků, hrající na chatařskou úchylku Pražáků, hřejivá atmosféra podpořená tklivými melodiemi v čele s neoposlouchanou Chitose Hajime a absence infantilního humoru, táhnou Miyori no Mori z šedi průměru. Kdoví, možná by tentokrát pár scén navíc požadovanou hloubku přidalo. Plynová páka Ghibli indexu se zastavila kdesi za dvěma třetinami plného výkonu. Z Yamamotovi strany dobře odvedené řemeslo, bez silnějšího autorského otisku.

Hodnocení: 7/10

Galerie

Komentáře

  1. Steelista 2008-07-03 12:50

    On by to podle mě mohl být veskrze úchvatný film, kdyby se ve druhé polovině děje objevila nějaká méně okoukaná zápletka. Tak jako mě začátek filmu pohltil, ke konci už mě pálilo křeslo pod zadkem a čekal jsem na konec.

    Ale je pravda, že to stojí za koukání, i kdyby měl člověk vidět jen tu první polovinu snímku. Postava Miyori je totiž neobyčejně zručně vykreslená a dokázala mě opravdu zaujmout.

  2. Caparso 2008-07-03 12:58

    Přesně tak, iluze výjimečnosti bere v druhé půlce za své. Ze začátku mají Miyori a její problémy za skotačení Bokurika a spol. šanci vyniknout.

    Jenže “komunální” hrozba je vážně klišoidní způsob jak završit přeměnu silné individualistky (nechtěl jsem použít slovo spratek - neodpovídalo by to míře její prokreslenosti).

Vložení komentáře