Ramble II: Otaku

Jakub Lhota – 2008-06-18

Zpočátku jsem samozřejmě také netušil, že tento cejch příslušnosti, na západě populární a relativně neškodný, má v zemi svého původu negativní konotace. Nátura tvrdého jádra japonské komunity tomu však hojně napomáhá. Jejich úrovně obsese anime a fenomény s tím spojenými dosahuje v Evropě či USA málokdo. Vykřikovat do světa „jsem otaku“ je tedy naprostá blbost. Pokud na tom ovšem nejste opravdu špatně.

Samotný termín se objevil na začátku let osmdesátých. Fejetonista a esejista Akio Nakamori si všiml, že se původně zdvořilostním titulem adresují všemožní geekové a nerdi, včetně příznivců anime. Očividně se jednalo o odkaz na jedince, kteří tráví většinu času doma. Proto oslovují sobě rovné až přehnaně vzdáleným a formálním oslovením. Vnější společnost lpící na konformitě na ně začala nahlížet jako na patologické technofetišisty se sociálním deficitem.

Cyberpunkový mág, spisovatel William Gibson definoval svůj pohled na daný problém takto:

Vášniví a posedlí otaku, jsou ztělesněním znalců ve věku informací. Zatíženi na shromažďování dat místo reálných objektů, představují, zdá se, přirozené crossoverové figurky na rozhraní dnešní britské a japonské kultury. Vidím to v očích portobellských prodejců a japonských sběratelů: klidné šílenství vlakových maniaků, vražedné a posvátné. Porozumění otakovitosti je podle mě klíčem k chápání kultury webu. Je na tom něco hluboce postnárodního, vymyká se to zeměpisu. Všichni jsme zkrátka kurátoři v postmoderním světě, ať už chceme, nebo ne.

Společnost je souzena, jak už to bývá, podle chovanců ústavů a vězňů. Jeden takový odstrašující příklad definitivně v očích veřejnosti už tak nevalnou reputaci otaku nadobro pohřbil. Bez zbytečného mediálního humbuku byl včera, po necelých dvaceti letech za mřížemi, pověšen sériový vrah Tsutomu Miyazaki.

„Miyazaki vraždil kvůli vzrušení, a i když byly jeho způsoby vzácné, dal by se charakterizovat jako učebnicový případ,“ popsal situaci Dr. Susumu Oda, psycholog tsukubské univerzity. Miyazakiho příběh bohužel skutečně připomíná klasická filmová schémata. Narodil se předčasně 21. srpna 1962. Vážil pouze 2,2 kg. Klouby jeho rukou byly spojené, takže nemohl pořádně otáčet zápěstím. Fyzická deformace ho díky posměchu spolužáků trýznila už od raného dětství.

Kdysi nadějný student se čím dál více izoloval od sociálního kontaktu, uchylujíc se do iluzorního světa mangy a anime. Zároveň s tím se prohlubovala jeho sexuální frustrace. Standardní erotický průmysl ho brzy omrzel. „Začerňují ta nejdůležitější místa,“ stěžoval si. Brzy se proto uchýlil k dětskému pornu. Zákon totiž zakazoval zobrazení pubického ochlupení, ne orgánů samotných. Sbírka, již policisté v jeho příbytku našli, čítala téměř šest tisíc kazet hraných a animovaných filmů s násilnou či pornografickou tématikou.

Rozbuškou vražedného chování, jenž nebylo katalyzováno pouze zvířaty, byla smrt Miyazakiho dědečka Shokichiho, váženého člena městské rady. Sužován pocity osamělosti, naprosto ignorován a nepochopen zbytkem rodiny, započal v srpnu roku 1988 své hrozivé řádění: sedmnáct dní po tom, co byl 23. července 89 zatčen, se přiznal ke čtyřem vraždám dívek od 4 do 7 let.

Dr. Oda shrnul zabijákovy úchylky. Na nelichotivý seznam patří: pedofilie, nekrofilie, sadismus, fetišismus a kanibalismus. Sehnat právníka individuu, které dávno zahodilo průkazku lidskosti, nebylo snadné. Obhajoby se nakonec ujal Junji Suzuki, vehementní odpůrce trestu smrti, a Keiji Iwakura. Spousta odkladů a několik psychologických posudků však Miyazakimu k doživotí nepomohly. Komentáře morální adekvátnosti rozsudku se zdržím.

Nepovažuji za nutné termín otaku navěky pohřbít. V současnosti, kdy pojem částečně mění fazety svého významu, by se však lidé mávající třepotajícími se vlajkami freaků měli trochu zamyslet. Uvědomme si, že by se tento termín, spíše než s bezmeznou hrdostí, měl používat s nadsázkou, špetkou sebereflexe a hlavně s vědomím o jeho původu.

Další informace o případu zabijáka malých děvčátek: The Silencing of the Lambs

Galerie

Komentáře

  1. Gundam 2008-06-21 08:22

    Nesuhlasim, a to velmi silno. Samozrejme, ako by mal kazdy riadny fanusik vediet – je to imo vseobecne znamy fakt – otaku nesie v japoncine negativny zmysel, a z tohto hladiska je clanok spravny. Avsak otaku je ako slova shoujo-ai, shounen-ai, yaoi, yuri a kopa inych. Su to prenesene vyrazi, ktore sa dostali “pod kozu” globalnej komunity anime a manga fanusikov, a ktore nabrali novy vyznam, odlisny od toho povodneho japonskeho. Preto ked sa niekto z Europy, ci Ameriky, ci ineho okrem mozno tak Zapadoazijskeho kontinentu, oznaci za otaku, nenaraza tym na to, ze by sa doma denno-denne modlil za stredoskolacku v plavkach, zatial co by sa naokolo neho/nej kopili odpadky na sposob NHK ni Youkoso, ale na to ze je prenho anime a manga hobby no. 1, pri ktorom travi viac casu ako pri inych zabavach. Ja som videl cez 700 roznych anime titulov a precital takmer stovku mang (a mam vlastny web o anime), a teda mi nerobi najmensi problem sa oznacit za otaku, ale to neznamena, ze nechodim von do spolocnosti a nemam priatelov. Akurat nad anime travim viac casu ako nad inymi zabavami…

    Ale uprimne, nad tymto som uz na par forach debatoval, a tu iba poskytujem svoj nazor (nie vyzivam k debate). Ono uplne vsade sa najdu ludia, ktorym je nejaky “otaku” vyraz dokonale ukradnuti; ludia, ktori maju anime a mangu skutocne radi a chcu tuto svoju oblubu slovne identifikovat; ci ludia, ktori prebrali japonsky vyznam tohto slova. Pravdu mame vsetci, zalezi len na tom, co si kto zvoli. Ja osobne som za otaku ako preneseny vyznam, ktory proste identifikuje silneho fanusika anime a mangy (okrem narutardov, lol, ti sa za silnych fanusikov nerataju).

  2. Caparso 2008-06-21 21:58

    Gundam: Nevím, kde na pevných termínech shoujo-ai, shounen-ai, yaoi, yuri hledáš přenesený význam.

    Na termínu otaku a jeho významu v našem regionu se článek s Tvým názorem v podstatě shoduje.

    „Jejich úrovně obsese anime a fenomény s tím spojenými dosahuje v Evropě či USA málokdo.“

    „Nepovažuji za nutné termín otaku navěky pohřbít.“

    „Uvědomme si, že by se tento termín, spíše než s bezmeznou hrdostí, měl používat s nadsázkou, špetkou sebereflexe a hlavně s vědomím o jeho původu.“

    Nezastávám až tak tvrdý postoj jako John Lichman.

    "Idiot Savant Japan": No Country For Any Otaku

  3. Gundam 2008-06-22 04:14

    V japonsku sa termíny ako napríklad shoujo-ai a yuri nepoužívajú v takých významoch, ako tu – nahradili ich termíny GL (Girls Love) a BL (Boys Love)… No a mimochodom, termíny shoujo-ai a yuri nie sú vôbec, ale vôbec pevne dané významom. Som veľkým fanúšikom ako shoujo-ai, tak yuri, tak ti to môžem povedať celkom jasne – každý jeden web na nete ich definuje inak (vrátane môjho momentálne v tejto sekcii rekonštruovaného).

    Čo sa zbytku týka, ty vyzívaš v článku k tomu, aby si ľudia uvedomili “že by se tento termín, spíše než s bezmeznou hrdostí, měl používat s nadsázkou, špetkou sebereflexe a hlavně s vědomím o jeho původu.” – Ja hovorím, že podobné veci si vôbec netreba všímať, lebo ten termín so sebou nenesie negatívne význami svojho japonského proťajšku, práve tak ako yuri a shoujo-ai nenesú význam svojich japonských ekvivalentov.

  4. Vecchio 2008-06-22 11:18

    Gundame, Tvá argumentace termíny shoujo-ai apod. není úplně v pořádku. Jestliže tyto výrazy nejsou v Japonsku používány, pak není nic špatného na tom, že si západní fanoušci anime a mangy sami zvolí jejich význam.

    U slova otaku nastává zcela jiná situace. Existuje totiž jeho ustálený japonský význam, jejž by ne-Japonci měli brát v úvahu.

  5. Gundam 2008-06-23 09:45

    “V japonsku sa termíny ako napríklad shoujo-ai a yuri nepoužívajú v takých významoch ako tu” aby som zacitoval. Nie že by sa nepoužívali (teda sú to japonské slová), ale majú iný význam (lebo im nejaponskí fanúšikovia priradili iný). Práve tak ako slovo otaku. Príkladom neexistujúcich japonských slov, aké si západní fanúšikovia anime vytvorili sami, je biseinen a bishota, čo je o ničom úplne inom, súhlasím.

  6. Steelista 2008-06-23 13:44

    S článkem souhlasím. Ti, kteří sami sebe nazývají otaku, už sami nevědomky přistupují na to, že tento pojem nemyslí zcela vážně, protože skutečný otaku by o sobě nejspíš nikdy neřekl, že je otaku. Krom toho, můžu téměř s jistotou říct, že opravdový otaku od kosti v českých luzích a hájích neexistuje (a možná v celé Evropě by se jich našlo jen pár).

    Je však hezké sledovat, jak se někteří do krve hádají o tom, jestli lze přijmout Západem pozměněný výraz slova a přitom málokdo z nich si uvědomuje, že taková změna významu by nebyla první. Vždyť ono to původně bylo již v článku zmiňované uctivé označení cizího domu. A když se začalo používat jinak mezi Japonci, proč by se nemohlo používat jinak mezi zbytkem světa? :-)

    Autor článku má pravdu. Nemá smysl tabuizovat v našich podmínkách tento pojem, ale je nadmíru vhodné znát celý jeho původ.

  7. Innocent 2008-06-25 16:49

    Co sa tyka toho psychopata tak taky sa najdu v roznych komunitach – fanusikovia akcnych filmov, fanusikovia pc hier, pritom ich patologicke spravanie vobec nesuvisi s tym ake maju zaujmy (vyjma toho ked niekto vo volnom case vrazdi).

    Co sa tyka samotneho terminu otaku tak sa niekedy na zasmiatie (ci skor na zaplakanie) ako sa niektori fandovia anime dokazu dokrvy bit kto z nich je vacsi otaku. Ked si niekto silou mocou potrebuje zdvihat ego tym aky je on otaku tak budis, ja osobne tento termin moc nemusim.

  8. Oldow 2008-07-05 15:12

    Já bych se tímto termínem neoznačoval vážně, ne ale z důvodů které nadnesl článek. Otaku má u nás jiný význam definovaný tím, jak je slovo používáno, tedy jako prosté označení někoho, kdo má rád anime. I když bychom ale uznali, že neobsahuje v naší republice žádné negativní konotace, pořád nesnáším, aby někdo na mou osobnost lepil určující nálepky, což otaku je a taky mnoho dalších a ke každému, kdo něco takového dělá s nadšením jsem podezřívavý.

    Anime je, a asi ještě dlouho bude, umění náležící v podstatě uzavřené komunitě lidí, což nevadí, je otázka dokonce i jestli je to spíše negativní, či pozitivní, ale v každé takové subkultuře se vyskytnou věci, které mi přijdou trochu hloupé a ano, je mi do toho něco, protože jsem její součástí. Obecně jde o přehnané nadšení nad věcmi co přesahují dílo a jsou nepodstatné, takže pro pozorovatele se může zdát, že jde spíš o pošahaný spolek s podivnými rituály, než o to nejdůležitější, o myšlenku, kterou všichni fanoušci anime sdílejí – je to dobrý a bohatý žánr, ve kterém vynikají kvalitní a zábavná díla. Nejde o to, aby měl člověk japonsky znějící nick a kavají avatar a zdravil ohajó. Problém je asi v tom, že lidi spolu nedokážou nesoutěžit a i v komunitě, kde zdánlivě nejsou měřítka pro určování kdo je tu teď větší bourák si je přirozeně brzy vytvoří (fakt, toho si všimněte).

    Takže abych to shrnul: Nesouhlasím, že otaku je v nepořádku protože původní význam je negativní, souhlasím ale že je v nepořádku, protože mi prostě přijde hloupý. Je to složitý popsat, ale když se jím někdo nazve vážně, cítím v něm tu touhu být nejvíc v něčem, kde by nějaké víc prakticky nemělo mít smysl, cítím v něm potřebu polepit si celej pokoj manga holkama a pak se s ním chlubit na netu a chlubit se počtem hodin u anime, nehledě na to jakýho a to mi přijde jednak dětinský, jednak zbytečný, jednak máme lepší věci na práci. Ne že bych tu touho taky necítil, že bych občas nedělal to samé. Ale je mi to trapné.
    Souhlasím s tím, že to není pojem hodný okamžitého odhození, ale že jeho používání, jak přesně řekl autor by mělo být vázáno s trochou sebereflexe.

    Protože upřímně, kdo z nás nemá dobrý pocit když skoukne seriál který nebyl příliš dobrý prostě proto, že mu přibyl další zářez? Já určitě a myslím, že to je společné, ale je to vlastně docela hloupé.

    Moc díky za tuhle rubriku, ještě spousta věcí k přemejšlení.

Vložení komentáře