REANIMATED

Shigofumi

Jakub Lhota – 2008-04-11

Hned zpočátku bych Shigofumi zařadil do škatulky, na níž je štítek s nápisem: „nic nečekejte a budete překvapeni“. Pošťačka doručující dopisy ze záhrobí, poslední vůli zemřelých, kterým zbývá jen trpká upřímnost a první velmi drsná epizoda… To vše ve mně navodilo dojem, jenž se celkem rychle rozplynul.

Čekal jsem potemnělou stylizaci, ale kresba působí spíš šedivou odtažitostí a trpí nedostatkem detailů. Animace sice není statická, avšak pohyby mají k dokonalosti daleko a často si lze všimnout opakujících se záběrů. Jenže postupem času se ukáže, že autoři jsou schopni z minima vytěžit naprosté divy. Režisér Satou dokonale pracuje s náznaky a občas se blýskne vyloženě geniálním záběrem. Hudba je na solidní úrovni, naléhavý klavír a smyčce jsou tím pravým. Větší počet skladeb by však neškodil. Omezený rozpočet tu holt trčí jako sekyra ze zad dezertéra.

Snad neprozradím příliš, když řeknu, že hlavním motivem je zde dualita. Nemluvím jen o vztahu života a smrti, ale i o samotné kompozici tohoto anime. První část sestává převážně ze samostatných epizod, jež se hlavní dějové linie dotýkají jen zlehka. Jednotlivé příběhy jsou sice často přehnané a plné absurdních zvratů, ale přesto se na konci zázračně objeví jímavá pointa.

V kontrastu k zamlklé Fumice zde figuruje ukecaná létající hůl Kanaka sloužící jako hlavní zdroj komediálního rozptýlení. Z počátku je více než otravná, ale v pozdějších fázích je zřejmé, že humor a špetka romantiky k Shigofumi zkrátka patří. Přidejte k tomu excentrického Kiramekiho Mikawu, jenž se svou vyšinutostí téměř vyrovná Laddu Russovi z Baccana!, na krátkém prostoru skvěle vykreslené postavy a vyjde vám velice komplexní celek.

Shigofumi je důkazem, že záhrobní horor s žánrovým a filozofickým přesahem jde udělat s omezenými prostředky, bez hektolitrů krve a obskurních poznámkových bloků. Nakonec ani nevadí, že se kamera při násilných scénách cudně odvrací, vždyť toto anime není o smrti, ale o lidech a o životě.

Hodnocení: 8/10

Galerie