Profil: Rjúiči Sakamoto

Martin Zub – 2011-06-14

„Je těžké odlišit hudbu od ruchu, když posloucháte skladbu slyšíte ruch i hudbu zároveň, váš mozek je ovšem vnímá odděleně. Slyšíte jedno, ale posloucháte obojí. Můj koncept tvoření muziky je, že zde nejsou žádné hranice mezi hudbou a ruchem.“

Sakamoto LanParty

Rjúiči Sakamoto se narodil v roce 1952 v Tokiu, jako dítě ho prvně okouzlil anglický rock - jeho první koupenou deskou byla Tell Me od Rolling Stones - a pak také francouzský impresionismus. „Debussy byl můj hrdina.“ Uznání k jeho dětskému idolu je stále slyšet v jeho současné tvorbě. Po vystudování tokijské Univerzity výtvarných umění zakládá spolu s Haruomi Hosonou a Jukihiro Takahašim v roce 1978 kapelu Yellow Magic Orchestra, kde hraje na klávesy. Ovlivněni Tubeway Army, Kraftwerk nebo svým krajanem Isao Tomitou tak pokládají základy japonské elektronické hudby ve všech jejích odnožích.

Sakamoto Portrait

Sakamoto se však také zároveň věnuje své sólové kariéře a v roce 1978 vydává experimentální album Thousand Knives. Jako jeden z prvních popularizátorů digitálního zvuku začíná experimentovat s CD přehrávači a s možnostmi internetové distribuce, což vede k jeho známé rozepři se společností JASRAC, která chrání autorská práva umělců. Sakamoto se však pozastavuje nad tím, proč by si tato společnost měla automaticky nárokovat práva i na distribuci skrz internet. V době digitální distribuce, kdy se celý hudební průmysl obrací vzhůru nohama, se podle něj hudba stává majetkem tvůrce, nikoli distribuční společnosti.

Jeho láska k technologiím se projevuje také při koncertech, jeden z nich měl být například simultánní opera přenášená přes internet, kde by Sakamoto hrající na piano a orchestr byly v různých částech světa (rok 1998). Krom toho se také angažuje v ekologických projektech, v roce 2007 zakládá projekt „Více stromů“, který by měl kompenzovat produkci skleníkových plynů zalesňováním.

Po rozpadu YMO v roce 1983 se více věnuje své sólové kariéře a skládání filmové hudby. Za soundtrack k filmu Poslední císař (kde účinkoval i jako herec), na kterém spolupracoval s Davidem Byrnem z Talking Heads, získává v roce 1987 Oskara. Postupně se dostává ke spolupráci s dalšími světově uznávanými hudebníky jako David Bowie, David Sylvian nebo Iggy Pop. Na chvíli se dokonce Yellow Magic Orchestra dává opět dohromady na žádost Massive Attack, aby si s nimi zahráli jako hosté na jednom z jejich koncertů. Jak sám říká, spolupráce s ostatními umělci je pro něj hodně důležitá, jelikož jejich talent ho samotného inspiruje, může se od nich učit a není tak limitován jen sám sebou. Změna se totiž podle něj neodvíjí z linearity. Všímá si, jak většina mladých japonských popových kapel je uzavřena myšlenkám a prostě jen kopírují své oblíbené úspěšné kapely, což podle něj není dobře.

Pro zobrazení multimediálního obsahu je nutné aktivovat JavaScript a Flash.

S 38 studiovými alby a 38 soundtracky které zasahují od orchestrálních kompozic, přes ambient, až po experimentální elektroniku, je jedním z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších umělců současné doby.

Komentáře

  1. Lukáš Polívka 2011-06-14 13:26

    Dík za článek, ve volné chvíli jej přečtu. Jen ten pán se jmenuje se Rjúiči (doporučuji koukat se na přepisy alespoň na anglickou Wikipedii).

  2. LaughingMan 2011-06-14 14:08

    Díky za upozornění. Opraveno, příště se na Wikipedii kouknu.

  3. Caparso 2011-06-14 14:13

    Český přepis to je prevít a já osobně si na něj těžko zvykám (učil jsem se to jinak a Hepburn prostě vypadá IMHO elegantněji). Chtěl jsem o tom napsat článek.

    Jinak vítám LaughingMana do redakce a jsem rád, že píše o tématech, která webu dodají na variabilitě.

    První článek se Ti velmi povedl.

  4. Lukáš Polívka 2011-06-14 21:00

    Názory na český přepis a eleganci se různí, ale všechny chyby v podstatě vznikají při nedůsledných pokusech o převod z nějaké anglické transkripce. Není třeba se ho bát. ;)

    Neříkám, že by to měl být kompletní výčet jeho díla, ale trochu mi v článku chybí zmínka o Óricu učúgun: oneamisu no cubasa (The Wings of Honneamise), což je myslím dodnes jediné anime, na kterém se podílel. A taky je celkem profláklý film Nagisy Óšimy s Takeši Kitanem a Davidem Bowiem – Merry Christmas, Mr. Lawrence / Sendžó no merí kurisumasu.

  5. Caparso 2011-06-15 06:58

    Tak já se českého přepisu nebojím, jen se ho trochu štítím :) Ale jak říkám, pomalu si zvykám.

    S Wings of Honneamise máš pravdu. Sakamoto se na soundtracku toho filmu podílel s několika dalšími skladateli. Anime hudba ale určitě něpatří mezi zásadní prvky jeho tvorby, takže si myslím, že to LaughingMan v článku vystihl dostatečně.

    Ale rozhodně Ti Lukáši děkujeme za feedback. Aspoň to vypadá, že máme dost pozorné čtenáře .-)

Vložení komentáře