Crying Freeman 2

Jakub Lhota – 2011-11-24

Plačící drak 2

Autor Kazuo Koike
Kresba Rjóiči Ikegami
Vydavatel CREW
Formát 13 x 18,3 cm, brožovaná
ISBN 978-80-7449-074-3

S druhou knihou Plačícího draka začíná ta pravá iniciace do života zločinecké organizace 108 draků. Jak Freemana, tak i jeho vyvolenou čeká „přechodový rituál“ plný násilí, nebezpečí a intrik. Na jeho konci budou buď mrtví, nebo se z nich stanou praví vůdci obávaných zabijáků.

Ten naznačený charakterový posun bych však měl uvést na pravou míru. Ve skutečnosti se to týká spíše Emu, neboť Jó zůstává i nadále dokonalým mlýnkem na maso. Jeho choť však prokáže neuvěřitelnou odvahu a loajalitu. Raději by totiž volila smrt, než aby se stala cennou rukojmí. Díky své kuráži a citu pro strategii si rychle získá srdce všech okolo. Je zkrátka radost sledovat její růst a pro čtenáře je snadné se s ní ztotožnit (a možná se o ni i trochu bát).

Oktanové číslo výbušné dějové směsi je tentokrát ještě o něco vyšší. Koike totiž neustále bombarduje hrdiny novými a dosti vynalézavými záporáky, kteří vyrobí i nějaké ty ztráty. Zároveň lze však spatřit i větší odklon od gangsterského dramatu. Čeká nás spíše jakási (temnější) osmdesátková naivita ranějších bondovek. Tenkrát holt v Asii i ve světě frčely všemožné převleky, podstrkávání štěnic a kufříky se skrytími zbraněmi. No prostě věci, které v současnosti dokáže přesvědčivě namíchat jedině Tarantino. A to proto, že to často servíruje společně s inteligentním humorem. Kazuo Koike to však tehdy myslel smrtelně vážně. Některé vychytávky tak můžou spíš místo úžasu vykouzlit lehce pobavený, nostalgický úsměv.

Plačící drak 2

Příběh sice možná někdy zaškobrtne, jenže ze slepé uličky ho vždy vytáhne naprosto famózní kresba. Téměř každou stránku zdobí něco, co budete dlouhé minuty zkoumat a obdivovat. A je jedno, jestli je to nádherná „pohlednice“ nočního Hong Kongu, či ladné křivky vražedkyně, která prahne po pomstě (ne, řeč není o těžkotonážní Paj Ja Šan). Ikegamiho ultrarealistický styl je nedostižný, přesně jak hlásá obálka.

Všechny ty dobové propriety můžou občas být tak trochu cheesy, avšak i patetické proslovy o zásadách cti zločinného klanu nám poutavě připomenou, proč nás tolik braly hongkongské akčňáky osmdesátých let. Z toho důvodu lze říct, že určitým způsobem je Plačící drak nadčasový. Jednoduše opravdová klasika. A je moc fajn, že něco takového vyvažuje nadvládu mainstreamových titulů, jež vládnou našemu pomalu se rozvíjejícímu trhu.

Hodnocení: 9/10

Galerie

Komentáře

Vložení komentáře