REANIMATED

Summer Wars

Jakub Lhota – 2010-03-11

Stejně jako v Toki o Kakeru Shoujo, i zde máme tu čest s perfektně vybalancovanou kombinací univerzálně přístupných vědeckofantastických prvků a mezilidských vztahů. Skoky v čase tentokrát střídá sociální síť nové generace, příznačně nazvaná OZ. Ta sice nepředstavuje tak blyštivou přehlídku futuristických a existenciálních problémů jako třeba Metal v Real Drive, neboť se jedná spíše o jakousi praktickou extrapolaci možností Facebooku a Second Life. I přesto však Hosoda zvládá budovat strhující příběh. Příběh jdoucí tak trochu ve stylu letních amerických spektáklů, ale s duší ukotvenou pevně v tradici zlaté ghibliovské tvorby s příměsí svěžích nápadů.

Akce se bohužel odráží od zbytečných klišé, která vám budou po celou dobu sledování připomínat, jak to vlastně celé skončí. Kenji Koiso, geek, jenž málem reprezentoval Japonsko na matematické Olympiádě nemá na léto zrovna nejlepší vyhlídky. Jeho brigáda vyžaduje železný zadek a neustálou údržbu systému OZ. To naštěstí změní sličná Natsuki, která ho naverbuje jako doprovod na oslavu narozenin její devadesátileté babičky. Město Ueda v provincii Nagano se brzy promění v místo setkání rozvětvené rodiny Jinnouchi a ve virtuální bitevní pole, odkud naši hrdinové budou čelit útoku hackerské umělé inteligence. Té Kenji omylem poskytl systémový klíč poté, co z nudy rozluštil tajuplný email…

To jestli se podaří řádění U.I. s vzezřením děsivého hinduistického kyberboha zastavit a jestli Kenji sbalí nejhezčí dívku ze školy, není podstatné. Starobylé rodinné sídlo samurajského klanu je totiž zabydlené nespočtem svérázných figurek, jimž vdechla život scénáristka Satoko Okudera. Svižné tempo, které nepřipouští dějové slabší místa, se plynule přelévá z akčních segmentů v OZu, do barvité reality plné dobře míněného rodinného škádlení. Kenji, jenž je najednou nucen předstírat, že s Natsuki chodí, tak rázem čelí otázkám mířícím na jejich sexuální život. Na přetřes přichází i jeho původ a vzdělání. A i když on sám si sebou jistý není, respekt budící babička Sakae dá najevo svůj souhlas.

Tím hlavním tahákem tu tedy nakonec není perfektně zpracovaný virtuální svět, inspirovaný superflat designy Takashi Murakamiho, ani úžasně kvalitní kresba a extrémně plynulá animace. Ústředním tématem je komunikace, lidské vazby a rodina. Jakkoli jsem si mohl stěžovat na absenci geniálních pasáží v japonských animácích, tady mě jedna naprosto dojala. Scéna, v níž babička Sakae obvolává rodinu a známé a burcuje je k boji proti hroutící se napadené infrastruktuře, se v klidu vyrovná i působivému stárnutí manželů ve Vzhůru do oblak. Možná je to kvůli tomu, že v ten moment po delší době od úvodních titulků zaburácí soundtrack, který složil Akihiko Matsumoto.

Mamoru Hosoda a parta ze „šíleného domu“ vytvořili bez pochyb nejlepší anime snímek posledních let. Ultimátní mix akce, humoru, skvělých dialogů a brilantně charakterizovaných postav fanouškům připomněl, že Japonští animátoři se dokáží vytasit s tím nejlepším receptem na rodinnou zábavu. Sám Hosoda tímto po mistru Miyazakim přebírá trůn bardů japonské animace.

Hodnocení: 9/10

Galerie