Strážci

Jakub Lhota – 2009-03-09

„Quis custodiet ipsos custodes?“

Pokud zfilmovat komiks znamená vzít danou látku, dle svého ji interpretovat a pod oklešťujícím dozorem producentů s kufříky plnými peněz ji rozhýbat a ozvučit, tak Zack Snyder selhal. Všichni kritici, kteří nadávají na nedostatek Snyderovi vlastní invence, si ale musí uvědomit, že svět Strážců není kolosální batmanovské univerzum. Takové, kde si Chris Nolan mohl dovolit dát ze zajímavých dílků dohromady svébytnou skládačku.

Dítko Alana Moorea vychází ze specifické doby jejíž nálady je filozofickou a morální hyperbolou. Proto je přístup režiséra ke světu, kde USA vede Richard Nixon ve svém již třetím volebním období po úspěšně vyhrané válce ve Vietnamu a kde jadernou katastrofu brzdí jen nervózní prsty na rudých tlačítkách, zcela správný: věrná adaptace, téměř políčko po políčku ve strhujícím vizuálním stylu převedený originál.

Strážci svou duši ve snímku neztrácí. Spíše mi přišlo, že z toho „komiksový guru“ a kreslíř Dave Gibbons, jenž se na rozdíl od Moorea na adaptaci nezdráhal spolupracovat, jsou cítit víc než filmaři. Jádro děje i jeho podstata, stejně jako filozofická implikace existence maskovaných hrdinů, potažmo jejich následná demytizace tu jsou. Fanoušci se nejspíš budou i divit, kolik příběhového pletiva celuloid vstřebal (a to se na DVD/Blu-Ray chystá více než 4 hodiny dlouhý sestřih!).

Diváci neznalí předlohy budou možná v té záplavě flashbacků, odhalujících mnohdy temné pozadí maskovaných hrdinů, trochu plavat. Autorům se nicméně daří odpálit expozici nejen s grácií, ale i dokonalou atmosférou. To už ostatně ukazuje našlápnuté intro pod taktovkou Boba Dylana, který zpívá o tom, jak se časy mění.

Zack Snyder umí „obkreslovat“ výborně. Legendární opus převedl na stříbrné plátno s řádnou pompou. Podbarvil jej dobovými šlágr a neméně kvalitním soundtrackem Tylera Batese. Přidal filtry prohnané vizuály, kterým vévodí hojně zpomalované, vycizelované bitky plné komiksově přehnaného „ultra-násilí“. No a v neposlední řadě vybral brilantní herce. Především Jackieho Earla Haleyho, jenž si Rorschacha pořádně užívá a Jeffreyho Deana Morgana, který se pro roli Komedianta snad narodil.

I v rámci pohyblivého média se „láskyplná dekonstrukce komiksového žánru“ dostává pod masku superhrdinů hlouběji, než veškerá konkurence. Tohle prostě musíte vidět!

Hodnocení: 9/10

Galerie

Komentáře

  1. ledman 2009-03-09 22:41

    Já, jakožto člověk předlohy neznalý, jsem ve filmu kupodivu nijak neplaval. Paradoxně se mi nejvíce líbila právě úvodní část, kdy se flashbacky nešetřilo a děj poskakoval časovými obdobími tam i zpět. Asi jsem holt divný O_o
    Jinak souhlasím. Tohle je skutečně “must see”.

  2. Caparso 2009-03-09 22:57

    ledman: V tom případě ti komiks můžu jedině doporučit. Společně s Vendettou a Návratem Temného Rytíře je to špička žánru (aspoň v rámci západní tvorby).

    Jinak to intro ten film krásně nakoplo. Stylově natočili i Rorschachův útěk z vězení. No nakonec skoro každý zaběr kamery byl “vymazlenej”.

  3. Milan Simak 2009-05-06 01:13

    Komiks som cital niekolkokrat a pred navstevou kina som si ho tiez cvicne prelistoval…zaujimave bolo, ze ludia s ktorymi som na filme bol odchadzali narozdiel odo mna nadseny. Zacal som preto patrat, preco je tomu tak. A prisiel som na to…tak silny, premysleny pribeh, ktory sa v komikse sklada z niekolych rovin a je absolutne dotiahnuty…takmer bez akejkolvek kauzalnej chyby, musel zakonite preniknut aj na platno…iritoval ma miestami prilis efektny pristup k uchopeniu esencie danej sceny, prehnane gesta a konanie postav, ale tym ludom (zlozenym z inak nesmierne kritickych posluchacov Filmovej vedy) sa to velmi pacilo. Takze ja by som sa nepriklonil na stranu kritikov, ktory “drzkuju” kvoli nedostatku invencie, podobne ako pri Sin City. Skor by som sa zameral na to, ze komiks a film maju v mnohom velmi podobne vyrazove prostriedky (o tom urcite niekedy nabuduce) a ocenil by som kus Snyderovej roboty pri konverzii jedneho z najkomplexnejsich komksovych diel na filmove platno.

Vložení komentáře