Spirála 3

Jakub Lhota – 2011-05-24

Spirála 3 - Přebal

Formát 148 x 210 mm
Počet stran 222
Celkem svazků 3
Typ vazby Brožovaná
ISBN 978-80-7413-132-5

Konečně! Kirie opustila pouťový zámek hrůzy, v němž vládl zvrhlý voyeur Džundži Itó. Ten na ní postupně vrhal všemožná zvěrstva a groteskní patvary deformovaných lidí, z nichž by normálnímu člověku zbělalo i pubické ochlupení. Všechna ta hrůza se jí ale moc netýkala, neboť to byla jen peep show sledovaná dírou ve zdi. Kirii však došla cukrová vata, a tak byla nucena opustit tuto pozérskou matějskou a vrátit se domů do Kurouzu. Jenže tam nezůstal kámen na kameni…

Ano, Itó byl donucen vyšší mocností (spíš editorem, než Duchem spirály) se konečně rozhoupat a odrazit z místa. Udělal to „elegantně“. Městečko Kurouzu nechal roztrhat sérií tajfunů. Co naplat, že to v důsledku působí jakoby předešlé dva sešity vůbec neexistovaly. Aspoň zprostředkovaně teď lze cítit jakousi beznaděj z faktu, že z města nelze uniknout. Nastíněno je to sice nešikovně, ale budiž. Všechno to mystické a mysteriózní dění také způsobilo určité změny u zdejších obyvatel. Ti se už nutně nemusí měnit v monstra. Teď mohou ovládat tornáda a vítr, což v důsledku znamená spoustu zajímavých vzdušných soubojů.

Děj třetí Spirály nepřešlapuje na místě. Je tu celkem svižný drive, který žene Kirii a Šuičiho k rozseknutí hlavní záhady. Horor vystrnadila akce a to je podle mě dobře. Husí kůži v mém případě stejně vyvolala jen paranoia Šuičiho matky v prvním díle. Závěr je bohužel dosti banální a mě vyloženě zklamal. Itó prostě celkovou koncepci neměl a narychlo dával dohromady tuto akční nástavbu, kterou jsem si ale do značné míry užil. A to hlavně díky létajícím gangům, jedení šneků (pokud jste četli předchozí booky, tak víte o jaký druh se jedná) a celkové atmosféře, jež bohužel tak trochu evokovala nedávnou Japonskou pohromu.

Technická úroveň sešitu je tradičně slušná. Opět bych však měl jistou výhradu k neživým, matným dialogům a hlavně pak také k překladu citoslovcí. Rozhodně neznám nikoho, kdo by zděšeně volal „kjáááá“ a divil se nečemu „éééé?“. Obojí je typicky japonské. Vím, že vymyslet adekvátní náhradu není snadné, ale trochu víc invence by neškodilo.

Portfolio u nás vydávané mangy není zatím nikterak široké. Stále dominují věci zaměřené na mladší čtenáře. Z toho důvodu si Spirála zaslouží určitou pozornost. U mě ale svůj kultovní statut neobhájila.

Hodnocení: 6/10

Galerie

Komentáře

Vložení komentáře