The Borrower Arrietty

Jakub Lhota – 2011-07-28

Premiéra 17. července 2010
Formát Film
Režie Hiromasa Yonebayashi
Japonský název 借りぐらしのアリエッティ
Studio Studio Ghibli

Arrietty je pokračováním ghibliovské vlny adaptací západní literatury a zároveň splněným snem Hayaa Miyazakiho. Plány pro animovanou verzi knížek Mary Nortonové měl v hlavě dokonce už před založením studia. Samotnou realizaci však nyní dostal na starost nový režijní talent, Hiromasa Yonebayashi. Jeho vize vyprávění o malých lidičkách, kteří přežívají v útrobách starého domu a „vypůjčují“ si věci od velkých lidí, je mírnou (r)evolucí v mezích ghibliovského zákona.

Yonebayashi téměř naplno rezonuje se studiovými trademarky. Konzistentní styl není nic špatného, ale neochota zkoušet nové věci Ghibli trochu otupila. Proto to muž se slibnou budoucí kariérou zkouší opatrně. Tu kamerovou kudrlinkou při prvním setkání energické „pidislečny“ Arrietty s chlapcem jménem Sho, čekajícím na operaci srdce, jindy zas atmosférickým využitím zvuku. Ten je zde výraznější než hudba (absentující Hisaishi trochu zamrzí). Neboť právě zvukové efekty přetváří běžné domácí propriety v záhadné artefakty a první expedice na „vypůjčenou“ tak působí jako cesta skrz králičí noru. Tím chci říct, že objevování má zas ten správný šmrnc, který v předchozích projektech chyběl.

Již tradičně hrdinům neskříží cestu striktně dané „zlo“. Mezi hlavní peripetie tak například patří útok vrány, či jiné zvěře. Tentokrát to však ani totik nevadí a neznamená to, že by chybělo napěti. Nejvíce prostoru ale dostává rozehrání vztahu mezi hlavní dvojící – a ten je ve finále opravdu jímavý. Pohádkovost občas režisér nabourá vážným dialogem, v němž Sho a Arrietty řeší, kdo z nich je křehčí. Do popředí se na chvíli dostane i obligátní environmentální apel. Yonebayashi to naštěstí umí prodat a jsou to právě tyto tiché momenty, kterými se zdejší hrdinové zapíší do síně studiové slávy.

Arrietty je pro mě nejlepší ghibliovkou posledních let. Hiromasa Yonebayashi dokázal z jednoduché pohádkové kostry vytěžit dlouho chybějící magii. Snad u svého dalšího projektu dostane větší volnost, aby těch inovací mohlo být ještě hojněji. I když, pokud by se jen držel nastřelené kvality, tak to bude víc než stačit.

Hodnocení: 8/10

Galerie

Komentáře

  1. rupin 2011-07-29 15:30

    Ghibliova Arriety mě dohnala ke koupi samotného románu (český překlad je dostupný jen pro první díl ze série The Borrowers), vlastně omnibus; kvality to tedy má :) Jednoduchá zápletka mě okouzlila.

    A nemůžu se dočkat, až shlédnu nejnovější dílo Gora Mijazakiho.

  2. Caparso 2011-07-29 15:43

    Ano, Kokurikozaka kara mě taky zajímá. Snad se Goro z předchozího nezdaru poučil. Zatím jsem nenašel žádné ohlasy, ale co se týče výdělků z pokladen kin, je to prý celkem bída. Kokuriko sice je v Top 3 (za Harry Potterem a novým Poké filmem), ale nevydělává ani zdaleka tolik, co Arrietty.

    Celkem mě však zaujala zpráva, že nový film s Yonebayashim u kormidla bude Porco Rosso 2…

  3. nodiggity 2011-07-30 11:29

    Trochu mne zklamal příliš přímočarý a jednoduchý příběh. Animace je ovšem krásná.

  4. Caparso 2011-07-30 13:39

    Přímočarost příběhu v jednom rozhovoru přiznal i samotný režisér. Musím však říct, že mi to ani tak nevadilo. IMHO Ponyo je na tom v tomto ohledu mnohem hůř.

  5. Witcher 2011-08-03 09:13

    Nezbývá než se ztotožnit s posledním odstavcem článku. Opravdu povedené a hlavně svěží dílo. Yonebayashi skvěle využil nabídnutou šanci, snad se zadaří i příště .)

Vložení komentáře