Jarní noitaminA - pod drobnohledem

Jakub Lhota – 2010-04-30

Jestli jste si toho ještě nevšimli, tak noitaminA, speciální to programový blok Fuji TV, je zdrojem těch nejlepších sérií. Často se jedná o takový typ anime, který je vhodný i jako skvělé lákadlo pro konverzi vaší přítelkyně k Temné straně. Ovšem výhradní komoditu zde tvoří modly elitářské frakce fanoušků. Ti se vyznačují předpojatostí až xenofobií vůči dominantnímu kalhotkovému a roztomilému mainstreamu. Proto až s naivní otevřeností přijímají animátory vržená dílka, horlivě se snažící o vizuální a narativní jinakost, již nazývají originalitou. V následné obrazové smršti výjevů indukovaných halucinogeny pak hledají skryté významy a symboliku, která tam určitě někde je... Je tam, že ano?!

Ale dost už ironie a sheldonovského sarkasmu, tentokrát totiž konstantně vysokou kvalitu doplní zajímavá double feature!

PS: vypadá to, že noitaminA bude odteď již standardně s dvojitou porcí sýra, neboť v létě nás tam čeká mysteriózní horor Shiki a germofobii výléčí hraný Moyashimon.

House of Five Leaves (Sarai-ya Goyou)

The House of Five Leaves Masa

S vyděračským klanem, jenž jako svůj podpis používá dlanitě dělený javorový list, se nenoříme do nekalých praktik kanadského podsvětí. To se jen parta z Manglobe vrací po dlouhé době do éry samurajů. Kdysi výhradně originální studio se stejně jako loni uchyluje k adaptaci. Nicméně manga série Natsume Ono je rozhodně mnohem zajímavější než The Sacred Blacksmith.

Jedním z důvodů je i neortodoxní styl autorky, který animační studio kompletně převzalo. Anime fandom rozdělil svébytný design postav na dva hlasité tábory. Ten první postavy popisuje jako zombie se žraločím obličejem, kdežto druhému táboru kresba imponuje a jeví se jeho členům jako vrchol estetična. A teď schválně zkuste uhodnout, jakým žánrům znesvářené skupiny holdují...

A o čem že to vlastně je? Plachý samuraj, nyní už vlastně ronin jménem Masanosuke Akitsu, narazí při hledání práce a hladových toulkách městem na charismatického Yaichiho, vůdce klanu únosců. Oba si padnou do noty a společný business je na spadnutí. Tedy... žádné shounen-ai se nekoná, i když některé Yaichiho hlášky o tom, kterak ho Masa zaujal ve mně vyvolaly jistou paniku. Bál jsem se, jestli náhodou nesleduji remake Zkrocené hory bez kovbojských klobouků, i když špičatý slamák by po ruce byl. To však nejspíš nehrozí, neboť jádrem líně tekoucího děje je prozatím rozpor mezi samurajským pojetím cti a kriminální náturou obživy Yaichiho party, ke které je Masa podvědomě přitahován.

Celkem nudně znějící premisa v praxi funguje velmi dobře. Interakci protagonistů provází jemné jiskření a jejich charakterizace jde za hranice archetypů mluvících dobovým přízvukem a švihajících katanou všude kolem sebe. Nálada období Edo dýchá skrz detailně zpracovaná prostředí a chytlavé hudební motivy, jež dokáží rozhýbat i jinak klidné pasáže. Za sebe dávám jednoznačně palec nahoru.

The Tatami Galaxy (Yojouhan Shinwa Taikei)

Horlivě očekávaný comeback věčného experimentátora s narativní i audiovizuální formou se určitě zapíše do dějin. Pokud to nebude zásluhou celkových kvalit, tak alespoň díky ultrarychlým výlevům proudu vědomí hlavního hrdiny, které nemají obdobu stejně jako množství animačních technik, s nimiž se tentokrát režisér Masaaki Yuasa vytasil. I přesto se však v rámci režisérovi tvorby mluví o zatím nejpřístupnějším počinu, který slouží jako masový crowd-pleaser. Proč?

Zdánlivá nepřístupnost totiž skrývá neobyčejně humornou komedii o nástrahách lásky, která je protknutá nelineárním hledáním indicií a la 500 dní se Summer, vedoucích do náruče krásky s havraní hřívou. Tou je v tomto případě knihomolka Akashi, ledová královna, co dokáže nesmlouvavě odpálkovat i ty největší snaživce. Loser Watashi si s ní ale kupodivu rozumí a navíc by podle Boha dohazování z blízké svatyně mohl i skórovat. To by od našeho posery ale vyžadovalo, aby vyhrabal svůj ztracený pár „míčů“. Motivace se mu nakonec dostane v momentě, kdy zjistí, že osud spojí Akashi buď s ním, nebo s jeho démonickým přítelem, jménem Ozu.

The Tatami Galaxy Characters

A Ozu, to je živel. Představte si svého nejlepšího kámoše, se kterým jste od dětství prováděli všemožné vylomeniny a snili o holkách. Vynásobte to Tyler Durdenovým koeficientem a výsledek dvakrát podtrhněte. Právě Ozu je tady tím hlavním komediálním aspektem, jenž pomáhá filtrovat Watashiho frustraci. Spolu tak například drtí večerní párovou idylku u řeky pyrotechnickým útokem, nebo kazí bělostný tenis psaním urážlivých vzkazů na míčky. Identifikovat se s tímto duem není vůbec těžké...

Galerie

Komentáře

Vložení komentáře